Čína, Vietnam, Brazílie, Singapur

21. listopadu 2018
Michelská speciální škola vzdělává i děti cizinců
Je sychravé listopadové dopoledne a ve speciální škole Diakonie v pražské Michli začal další školní den. Nebude však dnes asi úplně obvyklý, jak naznačuje dění na ulici před školou. Ze zaparkovaných automobilů vystupuje odhadem osm Číňanů a chystají se dovnitř. Co se to děje?
Čína, Vietnam, Brazílie, Singapur
21. listopadu 2018 - Čína, Vietnam, Brazílie, Singapur
Mezinárodní škola
Tohle sousloví vzbuzuje většinou představu lepší, často soukromé vzdělávací instituce, kam ambiciózní rodiče posílají své ratolesti s představou ideálního začátku pro jejich další kariérní růst. Od školy v Michli se něco takového čekat nedá. Je určena žákům s autismem nebo s takzvaným kombinovaným postižením, když se u jednoho dítěte potkává několik druhů handicapů. Přesto je michelská škola také mezinárodní. Vedení se totiž nebojí přijímat i děti cizinců. Nejedná se ovšem o úplně běžnou praxi.
 
Nejtěžší na práci s dětmi, které mají náročné handicapy, je komunikace. Jaký způsob řeči zvolit, aby to vedlo alespoň k základnímu porozumění? Existují samozřejmě promyšlené a osvědčené metody, které se učitel snadno naučí a které velmi pomáhají – například komunikace pomocí obrázků, znázorňujících nejběžnější úkony ve škole během dne. S žáky se tak dá dospět ke shodě, že nejdřív se půjdeme učit, pak bude pauza, pak svačina, pak zase učení, pak oběd a potom třeba odchod domů. Na druhou stranu platí, že každý žák s handicapem je originální a jedinečná bývá i cesta k porozumění.
 
A když se k bariéře dané postižením přidá ještě bariéra cizího jazyka a navíc třeba i bariéra odlišného kulturního kódu, protože žák má třeba asijské rodiče? To už pak bývá skutečný oříšek. Proto většinou speciální školy v Česku děti cizinců, zvláště těch mimoevropských, ve vší slušnosti odmítají.
 
Škola Diakonie v Michli tak ale nečiní. Mezi většinou českých dětí najdeme žáky rodičů z Číny, Vietnamu, Brazílie či Singapuru. Učitelům a asistentům školy to přináší víc práce, ale také víc zábavy. Letos v listopadu se o ni postaral tatínek třináctiletého Jialianga.
 
Obraz a úsměvy čínských přátel
Pan Tu Shaohua se v České republice dlouhodobě profesionálně zabývá turismem mezi Českem a Čínou. Rozmýšlel, jak škole poděkovat za to, že jeho synovi s Downovým syndromem dává speciální vzdělání. Rozhodl se neobvykle: Přijede malíř z Číny, dobrý známý pana Tua. Věnuje škole obraz, který namaluje přímo v jejích prostorách...
 
Víc informací se nedalo od pana Tua zjistit. Nicméně termín byl domluven, tak ve škole navařili kávu, připravili malé občerstvení a čekali.
 
Dopoledne s malířem panem Zhao Wei však nakonec dopadlo výborně. Jednalo se o velmi přátelské setkání, plné úsměvů, které překlenuly komunikační i další bariéry. Pan Zhao skutečně před zraky žáků za pomoci olejových barev, štětců a obyčejné jídelní vidličky zručně zhotovil pestrý abstraktní obraz. A členové jeho početné suity přinesli pro žáky školy i řadu dalších dárků.
 
Návštěvníci mluvili hodně o tom, že stojí o další spolupráci a chtějí školu dál podporovat. Obraz nyní schne na stěně ředitelny (a pravděpodobně se stane součástí některé z benefičních aukcí). Pan Tu, který celou věc zorganizoval, působil spokojeně.

Sbírka Zahrada pro zahradu

Škola v číslech

Podpořili jste nás 0 Korunami
Jsme tu pro Vás 0 let
Navštěvuje nás 0 žáků
Náš tým tvoří 0 pracovníků